Mladej kluk na velkym sídlišti, zvědavej, stejně jako mládě v přírodě se nebojí, na ulici v džungli z betonu, kde každej den má dlouhou směnu. Né každej vlastní tolik žetonů, stále čeká marně na výhru a neodnáší domu žádnou cenu. Má tisíc zájmů, kašle na školu, místo sešitů si dává keny do batohu, má tvrdou hlavu jako stádo beranů, za bandu marťanů má vlastní rodinu, je za dylinu, všichni ho odepisujou jak starou felinu, proto felí s těma, který čeká Pankrác, přitom mu ještě neodbylo ani patnáct. Je tolik problémový, krade v obchodech, experimenty s drogama, na prkně si s partou láme nohy, stále ztrácí body, poté je vyloučen, je bez školy, plácá se jak ryba bez vody, hudba je to jediný na co má vlohy, je v prdeli sčítá škody.. Žádnej slabej kus, potřeba fungovat a ne tu jenom smrdět, zevlovat a pak za pár let všeho litovat Něco dělat zkus, třeba pracovat, hlavně přestat fetovat, ať tvůj jedinej odkaz neni z krchova Dej významný plus, začni studovat nebo konečně pořádně rapovat a ne jen chabě píčovat Cejtim z tebe trus, za pár let se budeš klepat, jsi jednoduchej jako nápojovej automat Zlomená hůl, co nestojí ani bůr, odmítnut okolím, odtrhnutý, sám jako kůl, bez světlý, lepší, budoucnosti, jak kost hozenej lvům, nepochopený, bezcennej pro společnost, pokušen ulicí a svou crew věrnejch psů, nepoučen, předurčen trní v životě na jatkách jak vůl, kladný plusy, impulzy, který scházely jak sůl, všechno dělal na půl, čorky, fet, bordel, exekucí plnej stůl, podobných ze stejný čtvrti je mrtě, na Pankráci plnej vězeňskej dvůr, Jenže nebyl nula, skončit jako všichni kolem byla jeho noční můra.. žil ve sklepě jako můra a jeho cílem byla o desítku pater vejš v podkroví vysněná ze zlata půda, Jeho výhodou byla obrovská vůle Díky ní dokázal přežít během práce pět let na vysoký škole, věnovat se ženě a pak do noci psát text a ráno od šesti zařezával v práci utahanej jako štěně Žádnej slabej kus, potřeba fungovat a ne tu jenom smrdět, zevlovat a pak za pár let všeho litovat Něco dělat zkus, třeba pracovat, hlavně přestat fetovat, ať tvůj jedinej odkaz neni z krchova Dej významný plus, začni studovat nebo konečně pořádně rapovat a ne jen chabě píčovat Cejtim z tebe trus, za pár let se budeš klepat, jsi jednoduchej jako nápojovej automat Dneska si jede svoji velkou životní show, finančně zajištěnou, hudební zábavou podpořenou i když je stranou, svým zvukem ji měl jasně danou. nemá potřebu se prosazovat po pěti plackách a featech na CZ SK deskách něco dokazovat mám v piči počet views a že děcka jeho boombap nechtěj respektovat, na rozdíl od tvejch sraček si jeho jméno za x let bude někdo pamatovat Chtěl bys mi čumět do karet a šlapat na paty, přestaň kecat a chyť se svojí lopaty, jseš línej dělat i brigády, v ruce žmouláš.. kapesný od táty, píšeš místo školy svý trapný texty bez talentu a tajně doufáš, že tě jednou s tvoji chabou patou budou živit koncerty, tak se urvi od mámy a vylez z koupelny, kde máš u zrcadla ty svý ujetý sny ze zastavárny

Kde kdo začne víc dole, než je samo peklo, někdo má štěstí, putuje po rudym koberci, rodina zametá z cesty i listí, spousta z těch dole trnitou cestu nikdy neopustí, na druhý straně vyvolení na vydlážděný cestě do stromu to pustí a skončí dřív, než něco o životě zjistí. Spousta lidí z kopce nedodrží rychlost a pak se jim to vymstí, můžou od života dostat ránu pěstí, Děcko chce bejt lichvář a né pekař, chce řídit Audi a ne jak fotr tlačit s kovem trakař, když byl malej tak hrál fotbal, chtěl bejt branklář a dneska v cestě brání mu v tom ve Valdicích bachař. Jeden se celej život modlí pro svý děti, pak se mu celej život zbortí, na druhý straně lidí do vlastních kopou a ti se naserou a všechno máznou jednou ranou, někam se odjebou a celýmu národu se vysmějou Každej si jede svoji vlastní cestou upravenou i otřesnou Je jedno, jestli s první metou nebo šestou Záleží na tobě, jestli po cestě budeš za pitomce nebo hvězdou

Ukládám na uložto úplný album, je utrum úpadkům a jinem uhrum na uších umělců. Úšklebek, ústupek, úleva Ústí, uskromněná UL Farma utahuje uzel u ulice, umučí úplatkáře, co umožňuje umělcum za úspěch umít se, úprava úrovně útočí na úpadek umění, po uplynutí úpornýho úsilí urodí vystoupení, a ustoupení ubožáků bez úcty a umu, ucítěj účinej uštědřenej úder do ufiklýho údu, úúúú lalalala ubližujem leda lyrikou, ladíme láhve Louny ležáku, líh, likéry, legraci né lišejem, lží a levotou. UL - line se léčebnou linkou jak lavina, leč laciný leča v lokále lákaj na lejna a lakujou. Lehký lolitky si libujou.. jak na lízátka lákaj loupáky a v ložnicích je leštěj. Loutky libujou si v luxusu a lichotkách, lopatkách lechtivých, líbivých lovesongů se léčej v kalhotkách. A F falešný jak Fantomas vtipný jak Fantoci, jsou fakultní fajnovky co fakujou formaci mý Farmy, fifleny sfoukaný z fialky jedný fajfky jsou z formy. Firmy na folk financujou fiasko ve formě flašinetní fitnessky pištící finsky je fatál a místo flétny je fixovaná na fetiš a fekál. Festival je fóbie, Finalista filtrovaný fejkparády je fašista, formuje flák jak fresky filatelista – fraška ..funguje jak zfaulovanej fotbalista Ferneta plná fontána a rapu fanfára je stále fata morgána. A jak abatyše absorbující aceton, anebo aligátor aktivující mikrofon, armagedon, akční aktéry aplikující agresi na akcích na amatéry. Adresát ambulance, Akcie autorů akustiky akcí jsou alarmující jak v americký bance. Aurel za album, anděl za album, aktivní bombu andělům za amok aneb aranžérovi audia amputací hlavy končí angažmá. A možná aparatura anoncí končí u R – Romána UL Farma Records. Reporter pošle report, vyrobí rozhovor, rozhněvá respektovanou rybu, jako rozhodčí se rozhořčí, rychlostí rakety rozběh z první mety. Jo rivalita velká ryba jak revizor reviduje rizikovej revír, repelent na repliky, retardér, rychlá ruka a rána a my po ránu připravujem pro rapující zmrdy rakev. M jako mosazná, hej mrcho volej mámu, tvoje máma mele Emu, já mám maso, mmm Můj mrazák má mega místa, modli se nemachrovaná maketo, mmm muj mikrofón je smrt, a jsi mrtvej zmrd.

Patnáct let situací, v nich mraky emocí, bez těžký nemoci přežil jsem bez pomoci do dnes Potkal jsem stovky lidí, zůstal jsem stovky nocí v baru i na ulici a vždy si v hlavě něco odnes Byl jsem kluk, co žil za zdí bytu a jednou vyšel ven bez krytu, ve skrytu duše neměl jsem žádnej sen. Ovlivněnej hudbou, filmem v iluzi, chtěl bejt jak ti druzí z Kids a Chlapců ze sousedství Stejně jak všude místo rodičů měl malej kluk šílený vzory, kteří pro něj byli bozi, přinášející poselství v betonové džungli, betonová stoka, pouliční styl, hlasitá hudba mi padla do oka, byli jsme nasraní, image u huby pěna, Hlavně držme partu, než chcípne jako Kenny, žádnej nesmysl, zdravý úmysly, životní styl, něco jak punk, špinavej grip, široký gatě a v děravý kapse ani penny, Dneska děcka chtěj žít ve vatě, Pozorně jich sleduj a pozorně ich pozoruj, Vrací se ti vybrat kapsy milujou bose ve zlatě, chtěj se vozit v super autě za málo práce, sbíraj pouliční praxi prý lepší škola na ulici než ve školní lavici, prý dneska ani zejtra nemá cenu hledat práci prý je lepší nemakat, krást a chodit na pracák dneska to mají dětska trochu jinak prý je tolik možností jak lehce prachy vydělat si prý je fajn chodit se šátkem přes ksicht jako amíci s partou šikanovat, po městě lítat jak maniak dneska to mají dětska trochu jinak Vodečka v parku, Mejdany, přes šlehačkový bombičky k péčku, s partou je líp jak s mámou Vyjebanci, v píči matěry rodiče hlídaj jen psa, relaxujou, protože moc pracujou, Cokoliv řeknou, prolítne jak střela hlavou, mluvěj skrz něj se stěnou, žádný tresty nezaberou, s fotrem se spíš poperou, zabouchnou za sebou vchodový dveře a tak na týden do země se propadnou Žádné výčitky svědomia, venku se rvou o kabelku se ženou, skopou z lavičky penera Je to dobou, výchova, škola nemusí bejt dávno hra, s účou hrajou hru jak s píčou, bez klíče a svědomí odemknou její soukromí, na síti řekne, co normálně nepoví a půlka třídy, včetně třídní se jich jak smečky vlků bojí. neví v kolik zvoní, Majů nesprávné vzory, podle vzorů nosej šátky, místo čepic kukly, Potom z děcek vyrostou psychopati, sami odřezávaj lano od pomocný ruky, slabý řežou jak středověký mukly, točej to mobilem stokrát, zaplať, ať mají za co mrdat, šňupat a chlastat

Co rok, to čím dál menší sranda, zatmění země zatím ještě se sluncem, většina lidí neustále v pohybu ze strachu zmrznutí v pekle sedí na jedný půlce, takže dávno už nic není prdel. Nasměrovaný kolejnice bez přestávky v zastávce, je známej jeden a ten samej směr, část lidí nezaměstná hlavu ani ruce, dojí ty, co se bojí impotence, nikdo z nich nepřipouští, že by pro ostatní smrděl Honí se za výplatou, že stráví na chatě v měsíci jeden víkend je drží nad vodou. Jako v Gran turismu auto pálí nitro, lidskej stroj prožene gram hlavou každý jitro, letí červí dírou, neví s čím si jejich děti hrajou. Nechoděj na ryby, většina na ulici nebo za klávesnicí, maj jiný záliby a nikdo se nezajímá o jejich hobby. Všichni honěj body, který jsou symbolem týhle moderní doby. Dnešní drama nemá žádý hrdiny, drama se týká každý druhý rodiny, děti znaj družiny a idoly a akční hry, maj k nim blíž než k fotrovi, štěstí opustilo domovy, Nesbíraj se podkovy, leda tak do sběru, kam na Mikuláše pětiletý děti odnesly řetěz čertovi vypijou tolik alkoholu, že z jejich dechu fízlové jsou mátohy, policajti nemaj prachy ani na boty a zloději maj plný batohy. Všichni maj spoustu peněz na drogy a starci nemaj na léky. Spoustu z nich má vnuky chladnější než nanuky, pálí je rudý razítko na tváři od jejich ruky, Na duši muka od kluka a kyberšikana šikovná na lektory, kteří jsou vyměklý jak bačkory a maj svázaný ruce zákony. A záchody splachujou veškerý výhody, a příhody nestávaj se v dramatu jen v televizi, petelice, to není na ČSFD pro filmový příznivce, ale zoufalce další kapitola, dokola ze zdola volání o pomoc, a ti co mají moc mají strach jen o koryta a přehlídkový mola

UL, tak malý město a tak velkej bordel, někdo šel shánět oheň, přitom novej model už dávno hořel, opět jsem přišel před mikrák a všechno zapálil, rok co rok pod mejma rukama hoří brak, už řadu let střela silná jak crack, na 14 roků zpět, každej víkend dávali jsme šílenej set, ještě, že nebyl internet, dneska vypylovanej projektil je projekt co projde skrz hudební bordel a kope, nakope koule, až dělá fialový fleky a ví komu, je tak silnej a špinavej, díky tomu, že je starej a zkušenej, na první dobu dává hned facku těm co v hudbě hledaj datum výroby a hlavně datum spotřeby, nemáme potřebu roubovat hudbu jako stromy, rozvíjet jak popínavej plevel, jedem podle svýho gusta, tak nám polib prdel, uvědomělí rapeři, pózeři, gangsteři, frajeři co nevědí se k majku ani postavit, všem nakopeme řiť, nemáme potřebu testovat ostrý kulky, porovnávat naše pelé, dokazovat, že stojí i bez pilulky, to je vzkaz pro všechny pisálky na baterky a jejich vyjebaný škatulky.

Muj styl je tak starý, prý už nikdo není, kdo zobe mý zrní, jsem tvor bezvýznamný, za posraný hraní, muj plat je tak malý, někdo se diví, proč mě to furt baví.. je přece 2012 rok a tento vyběhlej zaběhlej styl dávno nestačí řekl v novinách prorok, jakýsi kokot, způsobili jsme mu šok, prý od naší předchozí desky není slyšet žádnej pokrok, chápu.. spousta lidí schovává rozkrok, má kalhotách mokro z kalkulujících interpretů co pletou namíru umělej líbivej svetr, hromadně na běžícim pásu, nebo se kurva pletu? Mluví o tom, kolik kapela desek prodá, nemusí pršet, jen když kape, kapely těžej fame ze svýho jména, co až vyschnou jak frigidní žena, jak kurvy nohy do praku, hudba dle zákazníka, jaká je cena?

Domažlice, UL, mikrák, Wuty, Oliver, olivy, zákusky, oběd, alkoholu výběr, malej pokoj, velký bedny, malej rozptyl, velký srdce, vedro jak v prdeli, přitom žádnej průser. Hej Jirko, tenhle vokál je fakt vlezlej, jako že dnešní den je kurva horkej, musíme to dopsat nebo oběd bude studenej a já i když tlačim pivo, nechci bejt moc hubenej a to jak v šíři, ani na talíři a už vůbec na papíře, proto jako zvíře s Jířím a.k.a. Snupou vířím rýmy, místo toho abych v práci šířil kraviny a řešil svačiny a jiný píčoviny. Souhry náhod můžou za to, že máme stejnej pohled na svět a stejnej pohled na rap. A že jsme tady a teď, robíme track, co ti přistane na podnosu letního dne přímo u nosu, kdy si opět řekneš dneska ne.

Od sedmi do sedmi večer v kanceláři, nonstop čtyřiadvacet hodin běžící komp, v kalendáři prodloužený čekací lhůty, prošlý termíny, stres, a v sexu žádnej progres, večer co večer jako spráskaný pes, na přesčasech bez peněz a bez odměn, zabitej víkend v zácpě na D1, dovolená v nedohlednu, pojedeme v lednu, opět si řekne nejdu domů a ženu s dětma nevyzvednu, Od ženy dostal parohy, od dětí vymydlený konto, průsery přišly jak ve stanu zima na nohy, narvaný batohy, měněný za drogy, starochy dva bráchové maj za slabochy, fungujou jak dojička na prachy Po čase utekli z domu, žili ve squatu bez proudu, vody a tepla, místo rodiny špinavá skvadra, na den nestačilo dvaapůl, z holek jsou špíny, kila heráku za kila, vyšlapat na šest gé pro dva je dřina. Rodina doma přemýšlí, čí je to vina, kde se ve dvou klukách vzala tak velká čertovina, bráchové v tahu na tahu, tahaj do žil to, co už kde kdo nepřežil, celej den dělaj manažerský love, žádnej chill, Smečka vlků bez života, bez tváře, závislá na čáře, v pozicích kapsáře, dealera, domkaře, jednoho dne poprosej večer o pár drobných na jídlo dle zaběhlýho scénáře u marketu hodnou tetu Tmavá část parkoviště v podvečer, kapesní nůž co jeden z bratrů včera našel, kešeň, co vypadá jak nabitá zlatem, bezbranná ženská co sundáš na zem jednim hmatem a zmrd co zrovna teď rozhod se stát se katem Nevědí o městských kamerách, za pár dní je v eskortách prováděj po celách, táta čte o nich v novinách, hledá vinu, přemýšlí o chybách, tolik podobných příběhů se stalo v podobných rodinách Běžná rodina mámina klína odbila další hodina, klidná rovina rodiny má skvrny jak od rudýho vína, jak vagína, nová rychlá jak meluzína do komína stará vyschlá, uvnitř je samá špína

Mám všechno na háku víc jak tucet řezníků, háku mám víc než má dvacet nóbl šatníků Nedělám nic, co mi smrdí, ve válce se zmrdem s vekym egem, co bije do očí, jak kopa patníků on moc rád přemýšlí, co je pro ně nejvíc prospěšný, chtěl by bejt tolik úspěšný, stále výdělečný a tolik jedinečný, přitom je zbytečný, tolik by chtěl se dostat mezi ty skutečný Směju se těm, co chtěj bejt za každou cenu komerční, čím dál míň lidí se ptá a nikdo po něm nebrečí, na co šáhne je po každý nefunkční, už pár let zralej na to, aby hodil do ringu ručník V dnešní době jestli nejsi protekční, musíš bejt aspoň v něčem výtečný, za krátkou dobu ve hře nepřivodí příhodu srdeční, vysoko na místech slunečných by chtěli vymodlit si konečný Najdi si job, udělej aspoň jeden užitečnej krok, Dej si majzla, ať tě nesmáznem, spláchni se do hajzlu jako Čapkův rozmnoženej mlok nebo si stopni popeláře, co objíždějí tvůj blok